Home
2011 PDF Tisk Email
Vánoce už ťukají na dveře, cukroví napečené, vánoční výzdoba nachystaná a Ježíšek už si i odnesl můj dopis, už jen stromeček, kapříka a otevřít pár okének v Adventním kalendáři a Ježíšek může přijít. Ale pojďme si napsat co teď dělám a co umím a co jsem dělala celý rok:) Na začátku letošního roku, jsme jeli na lyžák s předškoláky – byla jsem u táty v prvním družstvu a lyžování mi šlo poměrně dobře. Hráli jsme si tam na Křemílka a Vochomůrku a bylo to super. Pak jsme jeli ještě na jarní prázdniny s pionýry, taky na Duncan, a hráli jsme si na Zlatokopy taky se mi tam moc líbilo...
 
2010 PDF Tisk Email

Ahojky, ten minulý rok šíleně rychle utekl a stále jsme měli co dělat, že jsme si ani nenašli od minulého dubna čas napsat další článek :). Takže teď to napravujeme a píšeme co se vše událo od loňského dubna, a že toho bylo…

Na jaře jsem hodně jezdila na kole, ať už na červeném bez šlapek tak i na bílém se šlapkami. Vše co jsem se na kole naučila jsem pak využila ve Špindlu, kam jsme vyrazili hned jak mi začali letní prázdniny, kde jsem toho na kole najezdila celkem hodně. V hotelu jsme měli i bazén a ten opravdu můžu. Jsem stále náruživý vodní živel, takže v bazénu se cítím doslova jako ryba ve vodě a díky průpravě ve sportovním plaveckém oddílu umím poměrně slušně plavat (samozřejmě s přihlédnutím k mému věku).

Pak jsme s maminkou (a ostatními) byly o prázdninách na chatě, v Dobříci a v Kolíně, a bylo to super. Celé dny jsme si hráli, chodili do lesa a koupat se. No a pak už jsme se jeli na tábor 109PS do Milčic navštívit naše kamarády z pionýra, se kterými jezdíme přes rok na výlety a chodíme do klubovny na schůzky. No a pak hurá do Maďarska, řádit do  termálních bazénů. Bylo to moc super, nejdříve jsme bydleli v moc pěkném hotelu, který měl bazény přímo v budově, takže jsme v županu vyrazili z pokoje přímo do bazénu. No a když už píši o dovolených, tak ještě v září jsme vyrazili na závody na kole, bohužel jsem spadla hned na startu, takže umístění nic moc:(

No a pak jsem slavila narozeniny, už páté. Dostala jsem dort a kytku a plno dárků. Mimo jiné jsem dostala Lego adventní kalendář a každé ráno jsem otevírala jedno okénko a těšila jsem se na Vánoce. Na Mikuláše jsme zase byli v Podskalské a pak už jsem se nemohla dočkat až přijde Ježíšek. Ostrojili jsme stromeček, připravili cukroví a kapříka na štědrovečerní večeři, zašli jsme na odpolední dětskou Vánoční mši a už celá netrpělivá jsem čekala co mi Ježíšek přinese. Dárků jsem dostala zase hodně, takže jsem musela být opravdu hodná, dostala jsem všechno, o co jsem si Ježíškovi napsala. Po Vánocích jsme vyrazili na Šumavu lyžovat a oslavit Silvestra. Pěkně nám tam i foukalo, takže jsme měli čas, kromě bobování a lyžování, i na pouštění draka.

A teď něco o mě: do školky chodím většinou moc ráda a mám tam i plno kamarádů, kteří se na mě těší a já na ně. Ráno se mi občas nechce vstávat a nebo oblékat, ale většinou máme s tátou ještě dost času, takže si stihneme ještě něco zahrát nebo přečíst než vyrazíme. Většinou si nosím do školky hračku, a když nezapomenu, tak si jí po spinkání zase vezmu domu. Kdo to ještě nezaregistroval, tak ve školce i spinkám (proč asi?). Když píši o spinkání, tak stále chodím spát po večerníčku a většinou mi tatínek čte pohádku, i když na podzim jsme si místo pohádek četli knížky o zvířátkách, a moc se mi to líbilo. To by člověk nevěřil co je zvířátek, které nejsou ani v zoo a ani u nás ve volné přírodě. Stále mě hodně baví si kreslit, prohlížet si časopisy, stavět lego, hrát si různé hry – nejoblíbenější hra byla dlouhou dobu „vracecí“ hra (kterou jsme hráli téměř dokola a to i ráno před školkou). Ale největší zábava je hledat rýmy a vyprávět si srandy. Rýmy si říkáme vždy když nějaký slyšíme a často si je s tátou vymýšlíme, oblíbené jsou např. kráva – tráva, co – vajco, les - pes, úl - hůl - kůl - půl, tlapka - chňapka, babka - jabka… Hodňe si vyprávíme srandy, buď si je vymýšlíme a nebo opakujeme z pohádek - třeba z Plivníka (Ostuda veliká, má v autě plivníka; To se nám to jede se špínou a rezem; a příště, ty mizero, Ti to spadne na šišku…), z různých filmů (ze Shreka; Doby ledové; třeba - já si tu jen tak vysím; Ať žijí duchové, třeba - snís žížalu není důkaz odvahy..., a zelí taky Jouzo), ale největší hit je vtip o zadečku:) No a pak máme s tatínkem nacvičené různé (situační) průpovídky jako: Blbosti, co? Blbosti.; Šneku! Máš na zádech ulitu:); Opice z naší ulice; Kecy, kecy, ježek v kleci; Osm sní tě posum, a co nesní, dáme kosům, devět sní tě medvěd…).

Před Vánoci jsem si oblíbila plyšáky: čičinku a medvídka. Čičinku všude tahám je to můj kamarád, povídám jí, hraji si s ní a i spolu spinkáme.

Aktuální váha 19kg a výška 108cm

 
Zima 2010 PDF Tisk Email

Venku je stále mrazivo, ale jaro o sobě pomalu, ale jistě dává vědět. Stromy začínají kvést, sněženky už odkvetly a sluníčko občas vykoukne do stále chladných dnů. Já už uklidila lyže a zase začala jezdit na kole. Střídám červené odrážedlo a bílé kolo se šlapkami, ze kterého jsme už definitivně odstranili postranní pomocná kolečka. Tento víkend jsme výjimečně nikam nejeli a mohli jsme trénovat jízdu na kole a konečně jsem již získala na kole jistotu při jízdě a dokonce i zatáčení mi jde dobře. Už jen doladit rozjezdy a zastavování a bude to ideální.
No, ale měla bych raději pěkně popořádku napsat co jsem dělala od posledního článku, jak se mi vede a co umím zase nového.

Po Vánocích jsme vyrazili konečně na hory, i když jsme nebrali lyže, ale jen boby. Jeli jsme již do známého penzionu s koníky do Vysokého a já se moc těšila, jak se zase projedu na koníkovi a navíc si pořádně užiji sněhu na horách – tentokráte s kamarády, takže jsme hodně bobovali, sáňkovali a jinak řádili. Celkem nás na Silvestra vyrazilo hodně - 4 děti a 12 dospělých, takže o zábavu bylo postaráno.

Po Silvestru tatínek odjel do Afriky vylézt na hodně vysokou horu a koukat na zvířátka. Safari je takové velikánské ZOO hodně daleko, neboť já tam ještě nebyla, ale vím, že slon, žirafa, zebra a ostatní žijí jen v ZOO, takže to musí být moc velké ZOO:) Zatímco tatínek mrznul na Kilimanjáru, tak já mrznula v Praze užívala si sněhu a vztekala se při oblékání. Nechápu, proč musím nosit triko s dlouhým rukávem, mikinu a ještě zimní bundu. To je mi pak nepříjemné, že mám tolik vrstev a nejraději bych šla ven jen v tričku s krátkým rukávem.

Když se tatínek vrátil, tak jsme jeli na týdenní lyžařský kurz pro předškoláky, kde táta vedl první družstvo a já se učila v druhém - ovečky. Příští rok, už ale určitě budu lyžovat na první družstvo a budu žabička. Letos mám zase nové lyže, na kterých jezdím jako drak – i když nejraději šusem přímo dolu a když se to moc rozjede, tak nasadím pluho-šus. Přes den jsme lyžovali a večer si hráli a vytvářeli plno zajímavých věcí jako třeba sněhuláččí čepici a nos, a dokonce nám paní zima vymrazila námi nakresleného sněhuláka na tričko. No a na závěr lyžáku jsme měli závody v lyžování a já, i když jsem byla druhá nejmladší z 12-ti, jsem vyhrála první místo v kategorii mladších.

Po lyžáku pro předškoláky jsem se už těšila na jarňáky. Letos jsme jeli s pionýrama taky na Duncan, tak to bylo super, neboť tam to již znám moc dobře. Jezdila jsem se školníma dětma ve třetím družstvu a rozhodně jsem nebyla nejhorší a při závěrečných závodech jsem měla lepší čas než někteří děti ze starších. Ještě jsme pak vyrazili párkrát na hory lyžovat, ale taky si zadovádět na sněhu a hlavně vyrazit ven z Prahy. Bohužel, tatínek chodí každý druhý víkend do školy, tak jezdím jen s maminkou – třeba na výlety s pionýrama.

Nechala jsem si narůst dlouhé vlásky, že můžu nosit culík a sponky - vypadám jako malá princezna. Měřím už 103 cm a vážím 19,3kg.

Během zimy (a letošní zima byla extrémně dlouhá a mrazivá) jsem se vztekala hlavně s oblékáním a ani se mi nechtělo moc vstávat, ale teď se mi většinou ráno chce vstávat a těším se do školky. Někdy nám dokonce vyjde ráno čas si i něco zahrát, ale někdy mi zase vše hrozně dlouho trvá, takže ranní vypravování trvá hodinu. Hrajeme už i hry s normální kostkou, na které poznám kolik padlo a dokonce umím sečíst dvě kostky dohromady ( tři a dvě to je jako pět). S tatínkem jsme si postavili z lega městečko s ochranou věží, domečky, fontánkou, prodejními stánky… Hodně mi teď baví si zpívat a vyprávět básničky. Jedna z mých nejoblíbenějších když jsem na horách je:

Spadla kapka z rampouchu, spadla přímo na mouchu :)

 
4. narozeniny a Vánoce PDF Tisk Email

Ahoj, tak další rok utekl a již mi jsou 4 roky a taky jsme už oslavili další Vánoce, ale radši hezky postupně co jsem dělala od našeho posledního článku. Po návratu od moře mě skončily prázdniny a zase na mě čekala školka, kam už chodím docela ráda, jen mě někdy nebaví ráno vstávat a raději bych si přispala - pěkná nuda:). Také se mi někdy nechce chodit na procházku a tak bych raději zůstala doma. Ono celkově to ťapání je nuda a lepší je se honit nebo si hrát, no prostě něco dělat. Začala jsem opět chodit na kroužek tancování, kam se mnou chodí děti, se kterými jsem tam chodila již minulý rok, tak to je paráda. Na Mikuláše chystáme s kroužkem vystoupení, tak se musíme pořádně snažit. Také jsem začala chodit na sportovky do DDM Prahy 2, kde se mi také velmi líbí. A nakonec ještě chodím s Adélkou plavat do bazénu do Podolí. Plavání mě opravdu baví a jde mi to nad očekávání dobře. Nejraději mám, když můžeme skákat do bazénu, jednou se mi už i povedla úplně vzorová šipka, ale někdy je mi ve vodě zima a to pak není ono a jsem mrzutá. O víkendech jezdíme s maminkou a s tatínkem na výlety a to je paráda. Vidím spoustu nových a zajímavých věcí.

K narozeninám jsem dostala spoustu dárečků. Hlavně jsem dostala další kostičky k legu (především střechy a okna), tak už konečně budu moci i něco pořádného s tátou postavit. Také jsem dostala lego adventní kalendář, tak už se těším, že budu mít další postavičky. Narozeniny jsem slavila s maminkou a tatínkem, ale také s babičkou a dědou z Podskalské. A s babičkou ze Záběhlic, jsme dokonce šli na oslavu do restaurace, kde byl i dětský koutek, tak se mi tam moc líbilo.

Po narozeninách jsem už netrpělivě čekala až si budu moci otevřít první okénko na adventním kalendáři. No a za pár dní již přišel Mikuláš s čertem. Nejdříve jsme měli Mikulášskou ve školce, kde jsme čertovi museli slíbit, že už budeme hodní a že nebudeme ničit hračky. A za to jsme dostali od Mikuláše dárečky. Další Mikuláš s čertem chodil u babičky v Podskalské. Čert si mě chtěl vzít s sebou do pekla, za to že se stále vztekám, ale nakonec jsem mu podala ruku a slíbila, že už budu hodná a Mikuláš nám tam nechal zase spoustu dárečků. V sobotu jsme měli Mikulášské vystoupení z tancování, které se nám opravdu hodně moc povedlo a šlo nám to dobře. Já jsem dokonce vystupovala i se staršíma, neboť jsem jejich čarodějnice uměla z loňska a šlo mi to skoro lépe než jim:). K Mikuláši přidám jednu z mých oblíbených Mikulášských básniček:

Čertici se narodilo tuze krásné mimino.
Když ho čertu ukázala, křikl: hurá, mamino!
Z té radosti dělal věci, že se tomu každý smál,
kulil svoje černé oči, ocas k vidlím přimotal.

Po Mikuláši se už blížily Vánoce. Ježíškovi jsem napsala dopis, který si Ježíšek hodně dlouho nechtěl odnést, ale nakonec jsem se přece jen dočkala a odnesl si ho:). Pomáhala jsem s pečením cukroví, ale to mě moc nebavilo. Více se mi líbilo cukroví zdobit a nebo slepovat marmeládou. Také jsme s maminkou udělali vánoční výzdobu a s tatínkem jsme ozdobili vánoční stromeček. Kam jsem dosáhla, tam jsem ozdoby navěsila skoro sama. No a najednou tu byly Vánoce, ráno jsem si otevřela poslední okénko v adventním kalendáři, dopřipravili vše na večer a vyrazili jsme za dědečkem na farmu nakrmit králíčky a do zoo, podívat se na zvířátka, ale hlavně jim přinést nějaké papání, jako mrkvičku či piškoty. Po návratu jsme vyrazili do kostela na dětskou Vánoční mši. Ale já se nejvíce těšila na dárečky a Štědrovečerní večeři - rybí polévku a kapříka. Protože jsem nechtěla salát, tak mi maminka uvařila bramborovou kaši na které jsem si moc pochutnala. Po večeři jsme pouštěli lodičky a krájeli jablíčko, a potom už zazvonil zvoneček a Ježíšek rozsvítil Vánoční stromeček a pod něj nadělil plno dárků.

Asi jsem nakonec přece jen musela bý trochu hodná, protože plno jich bylo pro mě. Dostala jsem další kostičky k legu, a také malou krabičku s pirátama, autíčko formuli, zubíka koalu (to je plyšák i s polštářkem a dekou), omalovánky, kluzák na sníh, časopisy s doplňovačkama a plno oblečení. Na 1. Svátek vánoční jsme jeli do Záběhlic, kde jsem měla plno dalších dárečků (lego, oblečení, hru s medvídkama, knížky s abecedou, časopisy na nalepování a doplňování, hrátky s knihou – Jak Honza s čertem zápasil, žínku, polštářek a další oblečení). Na 2. Svátek vánoční jsme jeli do Podskalské, kde byly další dárečky (lyže, lego, sada na malovování a modelování, časopis na nalepování a oblečení). Tak jsem dostala vše, co jsem chtěla, tak jsem spokojená, jen abych teď ještě byla hodná:).

Kristýnka stále dělá pořádné pokroky, umí plno písniček a básniček. Největší pokrok je, že řekla na své narozeniny písmeno „r“. Samou radostí to „r“ občas pořádně zdůrazní, třeba trrrrrrrrrrrrrrrrramvaj:) Také se velmi zdokonaluje v plavání. Když se jí chce, tak je to moc velká pomocnice. Týna je stále pěkně aktivní, ale umí se i zabavit sama a třeba si kreslí nebo si prohlíží časopisy, které komentuje a říká, že si čte. Je stále hodně tvrdohlavá a občas se pořádně vzteká. 

A teď už se těším až vyrazíme na Silvestra na hory. Tak papa a hodně zdravíčka a štěstíčka do roku 2010 přeje Kristýnka s mámou a tátou.

  20090913_05 a teď už nepoznám, že mám namalovanýho levharta 20090926_009 u mámy v náručí na Znojemských hradbách 20090927_080 celá rodinka s Bítovem v pozadí 20091024_081 vylezu až na horu 20091024_066 jsem malý pavouček 20091029_42 že mě nenajdeš, poradím Ti, mám na obličeji pavučinu s pavoukem 20091119_09 svíčky sfouknuty a hurá na dárky 20091205_10 po tancování zasloužená odměna 20091224_021 Vánoce - to nám to s maminkou sluší, že 20091224_046 s maminkou a tatínkem u stromečku s dárečky 20091224_080 Vánoce - jojo, je to pořádně zabalené pf2010s